S fotovoltaikou na střeše ušetříte peníze a pomůžete přírodě

Důvodů pro instalaci solárního systému na střeše rodinného domu je tolik, že to rozhodně stojí za úvahu. Sériově vyráběné solární panely jsou díky vývoji technologií stále levnější a účinnější. Návratnost investice do malé střešní fotovoltaické elektrárny podle odborníků nepřesahuje deset let, při využití dotací je tato doba ještě kratší.

Motivací je nezávislost i ochrana přírody

Zájemce o fotovoltaiku často láká vidina soběstačnosti, tedy úplné nezávislosti na externích dodavatelích elektřiny. Tento sen se však může naplnit jen u malých objektů, jež nejsou celoročně využívány, jako jsou například chaty a chalupy. Solární elektrárna zde může fungovat jako takzvaný ostrovní systém, který není připojen k distribuční síti a přebytky energie ukládá do akumulátoru.

Pro rodinné domy je vhodná instalace malé solární elektrárny, primárně určená pro vlastní spotřebu, kterou však doplňuje i připojení k distribuční síti. Ideální orientace střechy je na jih a sklon 35°, ale solární elektrárnu lze umístit v podstatě na jakoukoliv střechu. Pokud její výkon v určitém období nestačí, odebírá domácnost elektřinu z distribuční sítě, a případné přebytky naopak do sítě dodává.

Další silnou motivací pro pořízení vlastní solární elektrárny je snaha o ekologičtější, k přírodě šetrný způsob života. A i když fotovoltaické panely zrovna nejedou na plný výkon, nemusíte dělat žádné kompromisy. Na trhu je už dostupná energie pocházející stoprocentně z obnovitelných zdrojů, jako je například Elektřina Nazeleno.

V Nano Energies, odkud Elektřina Nazeleno pochází, pomůžeme i s instalací střešní fotovoltaické elektrárny, protože chceme přímo podpořit vznik malých obnovitelných zdrojů. Vy se musíte jen rozhodnout, že do solárního systému budete investovat (což bude po započtení dotace minimálně 60 tisíc korun). Pomůžeme s výběrem systému, financováním, instalací elektrárny i s připojením k distribuční síti.

Financování fotovoltaiky usnadní dotace

Na malé fotovoltaické elektrárny, sestávající v průměru ze 30 až 40 střešních panelů, lze od roku 2015 čerpat dotaci od Ministerstva životního prostředí. Příspěvek z aktuálního programu Nová zelená úsporám může pokrýt až polovinu nákladů (nejvýše 350 tisíc korun). Například na termický solární systém určený pro ohřev vody a přitápění můžete získat dotaci 50 tisíc korun. Výše podpory pro fotovoltaické solární systémy se pohybuje mezi 35–150 tisíci korun, přičemž vyšší dotace jsou určeny pro výkonnější systémy s akumulací energie.

Nemusíte se vůbec obávat zdlouhavého úřadování. Elektrárny s výkonem do 10 kWp lze provozovat bez licence. Majitel elektrárny musí mít pouze s místní distribuční společností (ČEZ, E.ON nebo PRE) uzavřenou smlouvu o připojení a měl by mít také smlouvu o odprodeji nespotřebovaných přebytků elektřiny dodaných do distribuční sítě.

Příjmy z malých elektráren bez licence se od roku 2016 řadí mezi takzvané ostatní příjmy fyzických osob, které jsou nahodilé a nemají povahu podnikání. Nepřesáhnou-li 30 tisíc korun ročně, jsou osvobozeny od daně z příjmů, takže kvůli nim nemusíte podávat daňové přiznání. Ekonomicky je však samozřejmě výhodnější vlastní elektřinu spotřebovat, protože výkupní ceny jsou zpravidla nízké a pohybují se mezi 0,30 až 0,60 Kč za 1 kWh. V případě že spolu s prodejem přebytků zároveň odebíráte Elektřinu Nazeleno, dosáhnete až na 1 Kč za 1 kWh.

Mýty a omyly okolo fotovoltaiky

Případ takzvaných „solárních baronů“, kteří na fotovoltaických elektrárnách zbohatli díky podezřele vysokým dotacím, bohužel vnesl do českého mediálního prostoru řadu zjednodušených vyjádření namířených proti samotné výrobě a využití solární energie. Vznikly tak nejrůznější mýty a omyly. Nejčastěji se hovoří o nestabilitě výkonu fotovoltaických elektráren, které jsou samozřejmě závislé na počasí. Lidé se dokonce domnívají, že energii lze vyrábět pouze v létě za slunečných dnů.

„Solární elektrárny nikdy nemohou pokrýt 100 procent spotřeby elektřiny bez dalších zdrojů. To ale není důvod vzdávat se jejich výhod a nevyužít jejich potenciál v rámci energetického mixu,“ uvádí Jan Krčmář ze Solární asociace pro magazín Greenpeace. Dodává, že fotovoltaické panely vyrábějí elektřinu stále, bez ohledu na teplotu, naopak vysoké teploty mírně snižují jejich účinnost. „Při zatažené obloze je výroba samozřejmě nižší, ale nezastavuje se.“

Mnohým lidem se nelíbí velké solární parky umístěné v přírodě, protože mění krajinný ráz a zabírají zemědělskou půdu. To však nemusí být pravidlem – ve světě se prosazuje takzvaná agrivoltaika, která díky využití oboustranných solárních panelů umožňuje využívat polnosti jak pro zemědělství, tak i k výrobě elektřiny.

Panely jsou umístěny buď na visuté konstrukci několik metrů nad zemí, takže pod nimi lze pěstovat plodiny a projíždět se zemědělskými stroji, nebo se instalují ve svislé pozici s orientací stran na východ a západ. Mezi těmito „ploty“ z fotovoltaických panelů jsou dostatečné rozestupy, takže ve vzniklých pásech lze pěstovat zemědělské plodiny nebo zřídit pastviny pro dobytek. Na rozdíl například od intenzivního pěstování řepky panely půdu neznehodnocují, a jak připomíná Jan Krčmář, z hlediska změny klimatu a sucha panely vytvářejí stín a pomáhají půdu chladit.

‍