Zbytky jídel z kuchyní a jídelen, nevyhovující krmivo pro zvířata a jateční odpad, čerstvě posekaná tráva nebo prošlé potraviny ze supermarketů. To jsou pro bioplynku v Rapotíně, která dodává energii Elektřině Nazeleno, ty nejcennější suroviny. Proč? Dokáží z nich vyrobit zelenou elektřinu, bioplyn a hnojivo.
Energetické centrum recyklace bioodpadů, jak se oficiálně jmenují, v Rapotíně funguje tři roky. Na rozdíl od skládek, kde se odpad jen uloží, nebo spaloven, kde se za velké spotřeby energie a produkce emisí nechává shořet, to berou z opačného konce. Procesem fermentace z něj naopak energii – a nejen tu – vyrábějí. Ze dvou popelnic, tedy asi 320 kilogramů odpadu, umí vyrobit bioplyn, který by stačil na 110 kilometrů dlouhou jízdu autem na zemní plyn. Z odpadků vznikající bioplyn vytápí také místní školku, školu, obecní úřad i rapotínské byty. A cenným produktem je také hnojivo bohaté na dusík a draslík, které do často suché zemědělské půdy vrací vodu.
Zařízení vzniklo v areálu bývalé sklárny, která v roce 2009 zkrachovala. Zbyl po ní nevyužitý průmyslový komplex. Stavět na brownfieldech a nezabírat novou ornou půdu bylo podmínkou majitele. Blízkost důležitého mezinárodního plynovodu už pak jen potvrdila správnost rozhodnutí postavit bioplynku právě v Rapotíně. Přes počáteční opatrnost místních sem dnes už mnoho z nich v létě vozí posekanou trávu, která se jim nevejde na kompost.
60 procent odpadu tvoří zbytky jídla
Provozovatelé bioplynky ale přiznávají, že největší složku odpadu tvoří prošlé potraviny ze supermarketů a zbytky z kuchyní a jídelen, a to navzdory trendu neplýtvání s potravinami. Nejvíce takového odpadu přijímají tradičně po svátcích, jeho objem ale narůstá dlouhodobě.
Do budoucna mají v Rapotíně velké plány. Část průmyslového areálu využije rodinná firma z blízkého Šumperka, která do celé Evropy rozesílá akvarijní rostliny. Ty na rozdíl například od rajčat potřebují pro svůj růst ve sklenících pouze osm hodin denního světla, takže noční oblohu v podhůří Jeseníků nebude obtěžovat světelný smog.
Inovace mají načrtnuté i pro vlastní provoz. Bioplynem by rádi vyhřívali celý Rapotín, aktuálně je to třetina kapacity, kterou obec potřebuje. Změnu chystají i pro hnojivo. To je nyní využitelné jen na orné půdě, která je ale v kopcovité krajině Jeseníků nedostatkovým zbožím. Chtějí jej proto začít vyrábět v podobě granulí – ty si můžete nasypat třeba doma do květináče. Obrovskou výhodou tohoto kroku je i úspora vody. Ta totiž místo v hnojivu zůstane v bioplynce, která se tak kromě energie stane téměř soběstačná i v dodávce vody. Voda tak bude čtvrtým produktem, který rapotínská bioplynka dokáže z odpadů vytěžit. Zůstane sice uzavřená ve fermentorech, ale rozbory už potvrdily, že její čistota odpovídá destilované vodě.